Novela zákona o inspekci práce zavedla u vyhrazených technických zařízení sankce, které se pohybují v milionech. Přitom nejde o exotické případy — přestupkem je i to, že v objektu chybí platná revizní zpráva.
Kolik to může stát
Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce vymezuje v § 33 přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení. Sankce se týkají právnických osob i podnikajících fyzických osob a horní hranice je v několika případech stejná.
neodstranění závad nebo nezajištění řádné obsluhy
Jde o horní hranici, ne o částku, kterou dostane každý. Inspektorát posuzuje závažnost, následky a to, zda šlo o opakované porušení. Přesto je dobré vědět, kde je strop — a hlavně za co se vlastně sankcionuje.
Za co konkrétně
Skutkové podstaty jsou formulované poměrně široce. Postihuje se zejména to, když provozovatel:
- neprovede řádně prohlídku, revizi, montáž, opravu nebo zkoušku v souvislosti s uváděním zařízení do provozu nebo s jeho provozem,
- nezajistí odstranění zjištěných závad na vyhrazeném technickém zařízení,
- nezajistí řádnou obsluhu vyhrazených technických zařízení.
Všimněte si druhého bodu. Nestačí tedy revizi mít — pokud z ní vyplynuly závady a ty se neřeší, je to samostatný přestupek. Revizní zpráva založená v šanonu bez nápravy zjištění situaci nezachrání, spíš naopak: je to písemný důkaz, že jste o problému věděli.
Provozovatelé často spoléhají na to, že revizi „mají". Rozhoduje ale její platnost a to, zda byly odstraněny závady. Zpráva stará osm let s nevyřešenými zjištěními je pro kontrolu horší než žádná — dokládá, že problém byl znám a nikdo s ním nic neudělal.
Kdy se objekt považuje za ohrožující bezpečnost
Zákon č. 250/2021 Sb. v § 20 odst. 3 vymezuje, kdy se stav zařízení považuje za ohrožující bezpečnost práce a provozu. Patří sem mimo jiné situace, kdy není doložena zpráva o provedené revizi.
To má praktický dopad: provozovatel je povinen zajistit, aby bylo zařízení používáno pouze tehdy, pokud je stav ohrožující bezpečnost vyloučen. Bez platné revizní zprávy tedy formálně nemáte zařízení provozovat.
Co s tím dělá pojišťovna
Sankce od inspektorátu nejsou jediné riziko. Pokud dojde k požáru nebo škodě způsobené elektrickým zařízením, pojišťovna zkoumá, zda provozovatel plnil své povinnosti. Chybějící nebo prošlá revize je důvodem ke krácení pojistného plnění.
V praxi to bývá citelnější než pokuta — u požáru výrobní haly jde o řády, ve kterých se dvoumilionová sankce ztratí.
Kdo za to odpovídá
Odpovědnost nese provozovatel, ne majitel objektu. Pokud objekt provozuje nájemce, přechází na něj povinnost zajišťovat řádné používání a provoz zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí.
U nájemních objektů je proto zásadní, jak je rozdělení nastavené ve smlouvě. Bez toho vzniká situace, kdy majitel předpokládá, že to řeší nájemce, nájemce spoléhá na majitele, a revize nemá nikdo.
- Máte revizní zprávy ke všem zařízením a jsou platné?
- Byly odstraněny závady z poslední revize? Máte to doložené?
- Je jasně určeno, kdo je osoba odpovědná za elektrické zařízení?
- U nájemních prostor — kdo podle smlouvy zajišťuje revize?
- Víte, kdy vyprší platnost jednotlivých zpráv?
Praktický závěr
Náklad na revizi je zlomkem toho, co může stát jedna kontrola nebo jedna škodní událost. Přesto je to položka, na které se šetří — protože dokud se nic nestane, není vidět.
Rozumný postup je jednoduchý: udělat si přehled o tom, co v objektu máte, kdy vyprší platnost jednotlivých zpráv a co zbývá z minulých zjištění. Zbytek je pak jen otázka plánování.