Většina provozovatelů řeší revize jednorázově — přijde termín, objedná se technik. Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. ale předpokládá něco jiného: že provozovatel má zpracovaný plán, podle kterého se revize a kontroly provádějí systematicky. Rozdíl není formální.
Co § 7 vyžaduje
Ustanovení § 7 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. upravuje provoz vyhrazených elektrických zařízení. Provozovatel má zajistit, aby zařízení bylo provozováno bezpečně — a součástí toho je plánovité provádění revizí, prohlídek a kontrol podle stanovených lhůt.
V praxi to znamená vědět tři věci ke každému zařízení v objektu:
- co se má kontrolovat — jednotlivá zařízení a jejich části,
- kdy — v jakých lhůtách a kdy naposledy proběhla kontrola,
- kdo — kdo je oprávněn danou činnost provést.
Objednat revizi, když přijde termín, je reakce. Plán je něco jiného — je to dokument, který ukazuje, že provozovatel má přehled o všech zařízeních a ví, kdy u kterého co proběhne.
Při kontrole inspektorátu je to zásadní rozdíl. Šanon s revizními zprávami dokládá minulost. Plán dokládá, že máte věci pod kontrolou i do budoucna.
Co plán obsahuje
Nařízení nepředepisuje pevnou formu. Rozumný plán ale obsahuje pro každé zařízení tyto údaje:
| Údaj | K čemu slouží |
|---|---|
| Označení zařízení | Jednoznačná identifikace — rozvaděč, objekt, umístění |
| Druh činnosti | Revize, prohlídka, kontrola, zkouška, údržba |
| Lhůta | Interval podle prostředí a způsobu užívání |
| Datum poslední | Kdy naposledy proběhla |
| Termín následující | Kdy má proběhnout příště |
| Odpovědná osoba | Kdo činnost zajistí a kdo ji smí provést |
| Stav zjištění | Zda byly odstraněny závady z minula |
Poslední řádek bývá opomíjený a přitom je nejdůležitější. Nařízení ukládá nejen revizi provést, ale také odstranit zjištěné závady — a to je samostatná povinnost, za jejíž nesplnění hrozí sankce.
Kontroly nejsou revize
V plánu se často míchají dvě různé věci. Vedle revizí, které provádí revizní technik s osvědčením, existují kontroly a prohlídky, které si zajišťuje provozovatel vlastními silami.
Co dělá revizní technik
- Výchozí revize před uvedením do provozu
- Pravidelné revize v předepsaných lhůtách
- Mimořádné revize po havárii nebo změně užívání
Co zajišťuje provozovatel
- Vizuální kontrola hromosvodu — nejméně jednou ročně na všech systémech
- Zkoušky nouzového osvětlení — denní kontrola indikátorů, měsíční funkční zkouška
- Kontroly podle řádu preventivní údržby, pokud je zaveden
- Záznamy o závadách zjištěných při provozu a údržbě
Tyhle činnosti nevyžadují revizního technika, ale musí se o nich vést záznamy. Bez nich se při revizi nemá technik o co opřít — a jak jsme psali jinde, vyhodnocení předchozích záznamů je povinnou náležitostí revizní zprávy.
Řád preventivní údržby
Nařízení dává provozovatelům možnost, která se vyplatí zvážit. Kdo má zpracovaný řád preventivní údržby — tedy pravidelnými kontrolami a údržbou zajišťuje minimalizaci rizik — může ve svém řádu stanovit lhůty pravidelných revizí až dvojnásobné.
Z pětileté lhůty se tak stane desetiletá, ze tříleté šestiletá. Pro objekty, kde odstávka kvůli revizi znamená ztrátu, je to podstatné.
- Seznam zařízení, kterých se týká
- Popis prováděných úkonů údržby a jejich četnost
- Kdo úkony provádí a jaká má oprávnění
- Způsob vedení záznamů
- Postup při zjištění závady
Podstatné je, že řád musí být skutečně dodržován. Prodloužená lhůta bez doložených záznamů o údržbě je při kontrole neobhajitelná — a v případě škodní události by ji pojišťovna zpochybnila.
Jak plán vytvořit
1. Soupis zařízení
Bez přehledu o tom, co v objektu je, nelze plánovat. U větších objektů to bývá nejnáročnější krok, zvlášť pokud se dokumentace za léta rozpadla.
Soupis by měl zahrnovat elektroinstalaci po jednotlivých částech, rozvaděče, hromosvod, nouzové osvětlení, spotřebiče a nářadí, a případně trafostanici, fotovoltaiku nebo nabíjecí stanice.
2. Určení lhůt
Ke každé položce lhůtu podle prostředí a způsobu užívání. Pozor na pravidlo, že při souběhu více lhůt platí ta nejkratší.
3. Zjištění aktuálního stavu
Kdy naposledy proběhla revize u které části. Tady se často ukáže, že u některých zařízení chybí zpráva úplně.
4. Sestavení kalendáře
Rozložení termínů do let dopředu. Ideálně tak, aby se práce daly sdružovat — revizi elektroinstalace, rozvaděčů a nouzového osvětlení má smysl dělat najednou.
Sdružování revizí do jednoho termínu šetří peníze i čas. Jeden výjezd místo tří, jedna odstávka místo tří, jedna koordinace s nájemci místo tří.
Právě proto se vyplatí plán postavit tak, aby se lhůty co nejvíc překrývaly — i za cenu toho, že se některá revize udělá o něco dřív, než by musela.
Kdo plán vede
Odpovědnost nese provozovatel. V praxi to bývá facility manažer, správce objektu nebo osoba odpovědná za elektrické zařízení, která musí být určena pro každé takové zařízení.
Plán nemusí být složitý dokument. U menšího objektu stačí tabulka. U rozsáhlého areálu nebo sítě poboček se vyplatí evidence, ze které jde vygenerovat přehled podle termínů.
Podstatné je, aby existoval, byl aktuální a někdo ho sledoval.
- Plán existuje, ale neaktualizuje se — po změně užívání objektu se lhůty nepřepočítají
- Zahrnuje jen revize, chybí kontroly, které má dělat provozovatel sám
- Nevede se stav odstraňování závad z předchozích revizí
- Není určena osoba odpovědná za elektrické zařízení
- U sítě poboček se plánuje lokálně, bez celkového přehledu
Co s tím můžeme udělat my
U klientů, kterým zajišťujeme revize dlouhodobě, hlídáme lhůty za ně. Vedeme přehled o tom, co a kdy má proběhnout, a ozveme se s předstihem sami.
U rozsáhlejších objektů a sítí poboček dodáváme spolu s revizními zprávami i souhrnný přehled termínů — podklad, který lze rovnou použít jako základ plánu.