Lhůta revize se neurčuje podle typu budovy, jak by se dalo čekat, ale podle způsobu jejího užívání a prostředí. Většina provozovatelů má za to, že kancelářská budova znamená pět let. V řadě případů to ale není pravda — a rozdíl bývá i tři roky.
Základní lhůty podle objektu
Příloha č. 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. stanovuje základní nejdelší lhůty pravidelných revizí. Klíčové je slovo nejdelší — jde o strop, ne o doporučení.
| Objekt nebo prostor | Lhůta |
|---|---|
| Objekty určené pro administrativní činnost | 5 let |
| Objekty pro výrobu, vzdělávání (školy, mateřské školy), ubytování (hotely, ubytovny, kempy) a lékařské účely | 3 roky |
| Objekt, který podle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob | 2 roky |
| Prostory s nebezpečím požáru a výbuchu | 3 roky |
| Prostory mokré a s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek | 1 rok |
| Pojízdné a převozné prostředky | 1 rok |
| Prozatímní zařízení stavenišť | 0,5 roku |
Tabulka odpovídá příloze č. 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Zařízení, pro které příloha lhůtu nestanovuje, se reviduje podle lhůt uvedených v jiných předpisech.
Pravidlo, které mění všechno
Pokud se na elektrické zařízení vztahuje více než jedna revizní lhůta, použije se z nich ta nejkratší. Nezáleží tedy na tom, jak objekt nazýváte, ale na tom, které všechny kategorie na něj sedí.
Tohle je v praxi nejčastější zdroj chyb. Ukažme si to na příkladu.
Příklad: administrativní budova
Máte kancelářskou budovu. Podle tabulky administrativní činnost, tedy pět let. Jenže:
- V přízemí je konferenční sál a požárně bezpečnostní řešení počítá s přítomností více než 200 osob → platí lhůta 2 roky.
- V budově sídlí jazyková škola → objekt pro vzdělávání, lhůta 3 roky.
- V přízemí je ordinace → lékařské účely, lhůta 3 roky.
Ve všech třech případech se z pěti let stane kratší lhůta. Přitom navenek jde pořád o kancelářskou budovu a nikdo z běžné správy si toho nemusí všimnout.
- Kolik osob připouští požárně bezpečnostní řešení? Hranice 200 osob je zásadní.
- Nesídlí v budově škola, školicí středisko nebo zdravotnické zařízení?
- Není část objektu využívána k výrobě, byť v malém rozsahu?
- Nejsou v objektu ubytovací kapacity — služební byty, ubytovna pro zaměstnance?
- Nezměnil se způsob užívání od poslední revize?
Vnější vlivy a prostředí
Vedle způsobu užívání hraje roli i prostředí, ve kterém je zařízení umístěno. Protokol o určení vnějších vlivů je proto jedním z podkladů, které revizní technik potřebuje.
Zásadní jsou zejména prostory, které nařízení řadí mezi vyhrazená elektrická zařízení I. třídy — tedy prostředí s extrémními teplotami nad 55 °C, s výskytem tryskající vody a možností ponoření, s trvalým výskytem korozivních látek a prostory s nebezpečím výbuchu.
V praxi to znamená, že jeden objekt může mít několik různých lhůt podle jednotlivých částí. Kotelna, myčka, sklad chemikálií nebo prostor kolem výdejních stojanů na čerpací stanici se posuzují jinak než kancelář ve stejné budově.
Kdy se revize musí provést
Pravidelná revize musí být provedena v roce, do kterého spadá konec stanovené lhůty od doby provedení poslední revize. Netýká se to lhůt nepřesahujících jeden rok.
Prakticky to plánování usnadňuje. Pokud proběhla revize v březnu 2023 a lhůta je tři roky, konec lhůty spadá do roku 2026 — a revize může proběhnout kdykoliv během toho roku, ne nutně do března.
Toto pravidlo neplatí pro roční a kratší lhůty. U zařízení s roční lhůtou se počítá skutečné datum.
Prodloužení lhůty řádem preventivní údržby
Nařízení dává provozovatelům možnost, o které se moc neví. Provozovatelé, kteří mají zpracován řád preventivní údržby — tedy pravidelnými kontrolami a údržbou zajišťují minimalizaci rizik — mohou ve svém řádu stanovit lhůty pravidelných revizí až dvojnásobné.
Z pěti let se tak může stát deset, ze tří šest. Není to ale volná jízdenka: řád musí být skutečně zpracovaný, údržba se musí provádět a vést o ní záznamy. Pokud se to nedělá, je prodloužená lhůta neobhajitelná.
Pro objekty, kde odstávka kvůli revizi znamená ztrátu, to bývá zajímavá cesta — místo revize jednou za tři roky proběhne pravidelná preventivní údržba a revize jednou za šest let.
Hromosvody mají vlastní pravidla
U systémů ochrany před bleskem platí navíc dvě věci.
Za prvé, na všech zařízeních LPS je nutno provést nejméně jednou ročně vizuální kontrolu, kterou se ověří, že systém není viditelně poškozen. To je nad rámec revizních lhůt a týká se to všech objektů.
Za druhé, nařízení pracuje s pojmem kritické systémy. Patří sem stavby obsahující citlivé vnitřní systémy, kancelářské a obchodní budovy, vyhrazená elektrická zařízení I. třídy a objekty, kde následkem úderu blesku nebo přepětí může vzniknout škoda velkého rozsahu.
| Ochrana před bleskem | Lhůta |
|---|---|
| Systém chránící kritické systémy | 2 roky |
| Systém chránící ostatní objekty nebo zařízení | 4 roky |
Rozdíl je dvojnásobný. Kancelářská budova spadá mezi kritické systémy už ze své podstaty — a platí pro ni tedy dvouletá lhůta, zatímco pro sousední sklad čtyřletá.
Co s tím v praxi
Určení správné lhůty není administrativní úkon, ale posouzení konkrétního objektu. Vstupuje do něj způsob užívání, požárně bezpečnostní řešení, protokol o vnějších vlivech a stav zařízení.
Proto lhůtu stanovuje revizní technik a zapisuje ji do revizní zprávy. Nejde o hodnotu vyčtenou z tabulky, ale o závěr, za který nese odpovědnost.
- Zjistěte, jaké všechny činnosti se v objektu odehrávají — ne jen tu hlavní.
- Najděte požárně bezpečnostní řešení a ověřte počet osob.
- Dohledejte protokol o určení vnějších vlivů.
- Projděte předchozí revizní zprávu — jakou lhůtu určila a proč.
- Pokud se od té doby změnil způsob užívání, lhůta se mohla změnit také.
Poslední bod bývá přehlížený. Nový nájemce, přestavba části objektu na školicí středisko nebo zřízení ordinace mění zařazení — a s ním i lhůtu. Revize podle staré lhůty pak nemusí být platná tak dlouho, jak se předpokládá.